Dnes už na trhu existuje spousta druhů mouk. Od rýžové, pohankové, špaldové až po nejvíce známou a běžně používanou mouku pšeničnou. Hladká pšeničná mouka má nejuniverzálnější použití – od pečení tradičních buchet, bábovek až po zahušťování omáček. Hodí se téměř na každé pečení a vaření, a proto je v České republice také nejpoužívanější.
Mouky se melou z obilovin – buď jen z části zrna nebo z celé obilky, podle toho se rozděluje mouka na:
- světlou – mele se jen ze středu zrna a přichází tak o část živin
- tmavá (celozrnná) – mele se z celé obilky včetně obalových vrstev (tedy i z povrchových částí zrna)
- chlebová – obsahuje část obalu zrna a klíčku
Celozrnná mouka je tak pro naše daleko hodnotnější, obsahuje bílkoviny, vlákninu, vitamíny a minerály a má nižší glykemický index.
Podle hrubosti namletí se dělí mouka na hrubou (hlavně na knedlíky a halušky), polohrubou (sladké pečivo) a hladkou (těsta, zahušťování), ta je nejjemnější. V zahraničí většinou znají jen hladkou.
Mouka je součástí jídelníčku už po mnoho tisíc let, i archeologové nacházejí důkazy v podobě jednoduchých mlýnských kamenů. Právě z mouky se peče chléb, který je po staletí základem lidské obživy.
Typová čísla
Na mouce můžete nalézt čísla, která jsou běžným značením mezi odborníky na celém světě a značí obsah popela (tedy nespalitelné, převážně minerální látky obsažené v mouce).
Např. typové čísl T530 znamená, že 100 kg mouky obsahuje 0,53 nespalitelných látek. Jinak T530 je pšeničná mouka hladká světlá.
Skladování
Mouku je dobré skladovat bez přístupu vzduchu a suchu, tedy nejlépe v uzavřených dózách. Na trhu je jich velké množství – co se týče velikosti i designu.
Trvanlivost
Mouka vydrží určitě tak půl roku od data výroby.